vše o 

Jiu jitsu

Zde se dozvíte vše potřebné o principech, histori a současnosti JIU JITSU.

japonské JIU jitsu

JIU JITSU je hlavně sebeobrana ve velmi účinné formě, v níž se adepti jiu-jitsu naučí ovládat nejen své tělo a využívat všechny svalové skupiny, ale také reagovat na všechny známé druhy útoků a vytvářet vlastní postupy a situace při jejich neutralizaci. Jiu-jitsu optimálně rozvíjí většinu tělesných schopností, zejména rychlost (včetně rychlosti reakce), sílu a kloubní pohyblivost. V menší míře pak také vytrvalost. Převažuje styl boje beze zbraně, ale také i za použití některých malých zbraní, a to proti neoozbrojenému i ozbrojenému protivníkovi, nebo skupině útočníků. Nikdy v něm na rozdíl od sportovních stylů nebyly zakazovány žádné chvaty.

stručná historie

JIU JITSU je staré japonské bojové umění, pocházející údajně již z dob mythologických, nicméně jeho systematická výuka, jak lze usuzovat z nejstaršího dokumentu, dochovaném v zakladatelské škole KODOKANJUDO v Japonsku, začala patrně až v XVI. století našeho letopočtu. Původně se jednalo o doplněk boje s mečem, který přerostl v samostatné bojové odvětví.

Na naše území se JIU JITSU poprvé dostalo v roce 1910, kdy se cvičilo ve Vysokoškolském sportu v Praze.

Z JIU JITSU vznikla v 19. a 20. století i další bojová umění, např.: AIKIDO a také JUDO, které však na rozdíl od JIU JITSU a AIKIDO není v současné době sebeobrana, ale sportovní disciplína.
Některé směry JIU JITSU zase připomínají KARATE.
Jak říká znalec asijských bojových umění Draeger : „Jiu jitsu jsou četné styly boje, které si nejsou mnohdy podobné ani technikou, ani navzájem.“

Moderní příbuzní

Japonsko patřilo po otevření hranic v druhé polovině devatenáctého století k rozvojovým zemím s velkou migrací obyvatelstva. Nejčastější destinací byly vyspělé ekonomiky tehdejší doby Spojené státy americké, Spojené království a Německo.

Vývozním artiklem migrujících Japonců bylo jejich bojové umění. Muži se uplatňovali jako profesionální zápasníci a dále předávali své znalosti zájemcům. Hlavní lákadlo pro zájemce o japonská bojová umění v cizině bylo „slabší může porazit silnějšího, když správně uplatní svojí vnitřní sílu“.

Celá řada jiu-jitsu systémů v cizině vznikla bez osobního přičinění japonských mistrů bojových umění, jen na základně studia knížek a manuálů.

Vedle tradičního japonského JIU JITSU existuje i řada bojových umění, či sportů, odvozených z JIU JITSU. Tyto západní verze JIU JITSU jsou prakticky zcela integrovány s místní kulturou, ve které probíhal jejich vývoj. Vedle brazilského JIU JITSU (které je však oproštěno od japonské filozofie), vychází z JIU JITSU třeba sambo a další bojové systémy, ve kterých se prolínají různé bojové styly a vlastní myšlenky zakladatelů.

Principy JIU JITSU

V ústupu je síla, duby padají, zatímco rákos se v bouři jen ohýbá

  • zejména: přistup -> jsi-li tažen, ustup -> jsi-li tlačen
  • nebo také: ustup v zájmu vítězství
  • a hlavně se uplatňuje zásada maximální účinnosti za použití minimálního úsilí
  • rovněž nesmíme zapomenout na princip rotace a princip součtu sil

Přijď mezi nás!

JIU JITSU je komplexní sebeobrana pro každého.